Drnovice jsou starobylá obec, nacházející se 3,5 km západně od Vyškova na úpatí Drahanské vysočiny 270 - 290 m nad mořem. V obci je 715 domů s 2160 obyvateli.

Archeologické nálezy na katastru naší obce dávají svědectví o tom, že tento kraj byl odedávna domovem člověka, že se přes něj přehnaly nespočetné migrační vlny a každá tu zanechala svoji stopu, a to od doby kamenné, až po slovanskou hradištní kulturu. První písemná zpráva o Drnovicích je v listině Břetislava I. z roku 1046.

Z výpisů ze školní kroniky, psané kronikářem Tomášem Sochorem, nadučitelem školy se dozvídáme, jak obec byla postihována požáry:

Dne 17. prosince 1892 v sobotu o 11. hodině večer se chytla neznámým způsobem stodola rolníka Františka Škopce č. 74 a shořela i s obilím dosud nevymláceným. Postižený byl pojištěn. Úsilím okolních hasičů byl oheň omezen.

Dne 20. září 1893 chytla stodola rolníka Jana Koudely č. 34. Po zakročení cizích došlých hasičů oheň omezen na tuto stodolu. Příčina ohně neznáma. Postižený byl pojištěn.

Dne 30. prosince 1893 chytla v noci stodola rolníka Františka Gábra č. 80. Oheň omezen cizími hasiči.

Tyto požáry zlomily odpor radních a vedly občany k založení hasičského sboru. V listopadu 1893 nadučitel Tomáš Sochor napsal stanovy "Dobrovolné hasičské jednoty" v Drnovicích, zaplatil kolky a předložil na schválení. Stanovy byly schváleny, a tak založen konečně v Drnovicích hasičský sbor.

První jeho valná hromada se konala dne 7. ledna 1984. Starostou zvolen nadučitel Tomáš Sochor, náčelníkem Josef Gottwald. Dne 11. dubna 1894 obdržel požární sbor pěknou stříkačku a výzbroj v ceně 1290 zlatých od firmy R.A. Smekal.

V létě roku 1907 dala zdejší obec postavit hasičskému sboru nové skladiště místo dosavadního a špatného v obecním domě č. 102 - 3. Vystavěl je zednický mistr Tomáš Vašíček za 4 600 Kč.

Tomáš Sochor, Josef Gottwald, Jan Soukal, Vavřín Fabiánek, Mořic Slezáček, Štěpán Brunclík, Bedřich Bastl, Vincenc Bednář, Jan Gottwald, Jan Kumr, Jan Říha, Jan Škopec, Antonín Valouch, Antonín Kaláb, Jiří Kaláb, Antonín Klvač, Antonín Koudelka, František Kouřil, Konstantin Kratochvíl, Florián Kumr, Jan Daněk.

Dne 29. září 1904 večer vyhořel dům č. 110 Jana Říhy, sousedící se školní zahradou. Jelikož byla půda nad obytným stavením plná píce, bylo záhy celé stavení v plamenech. Sbor náš dostavil se rychle na místo a pracoval dvěma stříkačkami. Jen rychlému zakročení sboru našeho lze děkovat, že se oheň omezil jen na obytné stavení. Příčina požáru neznáma.

Dne 17. prosince 1906 v 5:15 hodin ráno vznikl požár v obytném stavení č. 98 pod krytbou kamennou. Místní sbor pomocí berlovek v první chvíli uchránil mlat se stodolou, z druhé strany chlévy. Pracováno s velkým přičiněním hasičstva i obecenstva. Použito stříkačky, hydroforu a 180 m hadic. Ku požáru dojeli bratrské sbory z Nosálovic a Vyškova. Škoda činí 1800 K.

V noci dne 23. října 1908 ve 2:30 hodin vznikl obci naší oheň, jemuž padlo za oběť 11 domovních čísel, křidlicí krytých. 3koda obnáší na 30 000 korun a jest jen z části kryta pojištěním u Hasičské, Moravsko-slezské, Dunaje, Krakovské a Generali. Oheň zaviněn snad neopatrným zacházením se světlem. Na pomoc našemu sboru dostavili se bratrské sbory z Opatovic a též německý sbor z Vyškova. Pracovaly 4 stříkačky a hydrofor při použití 750 metrů hadic. Obecenstvo přihlíželo netečně a teprve odměnou dali se pohnouti k práci. Zachráněny byly též 2 lidské životy: ženy ukryté ve sklepě a druhé schované v komoře. Úraz utrpěl četař bratr J. Otevřel, jemuž padl hořící oharek na oko. Oheň zdolán byl po 8. hodině ranní. Na místě pak setrvala hlídka ještě den a noc.

Od založení sboru se vystřídalo ve funkci předsedy několik osob. Po Tomáši Sochorovi byl to Vincenc Bednář, potom B. Bastl, Antonín Koudelka, Vavřinec Fabiánek a v roce 1914 byl zvolen Robert Burian, který svou funkci zdárně zastával až do roku 1940. Velitelem se stal Josef Gábr. Před ním byly tito velitelé: František Kumr, Konstantin Kratochvíl, Jan Soukal, A. Koudelka a Jakub Bastl. V roce 1930 se ujímá velitelské funkce Antonín Kumr. Nastává upevňování kázně. Třicátá léta, jak se dá usuzovat za zápisů v kronice, se jeví jako období velkého rozmachu činnosti.

Je patrné, že vedení sboru se skládalo z velmi schopných lidí, kteří pracovali cílevědomě a kvalitně. Vzpomeneme jména některých. Předseda R. Burian, velitel Antonín Kumr, místopředseda Josef Gottwald, jednatel Josef Bastl, pokladník Jan Říha, zbrojíř Josef Gábr.

Od svého založení do 30. let zasáhl sbor jedenadvacetkrát. V Drnovicích třikrát likvidoval lesní požár, třikrát chránil majetky občanů při povodni. Zasahoval i v okolí, celkem 44krát při požárech, z nichž největší byly v Rychtářově, v Pozořicích a dvakrát ve Vyškově, zvláště při katastrofálním požáru města Vyškova v roce 1917. Tragické události roku 1938-1939 znamenají stagnaci a určité ochromení práce. Dne 2. srpna 1945 byla činnost sboru oficiálně obnovena v osvobozené vlasti valným shromážděním.

V roce 1949 koupil sbor v Příměticích u Znojma z konfiskátu požární auto za 150 000 Kč. Finanční prostředky získal ve spolupráci s MNV od ONV. Největší zásluhy má ovšem velitel Antonín Kumr. V roce 1952 se úspěšně rozvíjela práce s mládeží, stoupal počet zájemců o práci v jednotě, takže bylo potřeba zřídit druhý oddíl. Žáci se zúčastnili závodů ve Vyškově, kde obdrželi knižní odměnu.

Můžeme říci, že období 60. let znamená v historii našeho sboru období vzestupu a úspěšné činnosti, která je mnohostranná, neomezuje se jen na základní poslání svazu požární ochrany, ale poslání svazu se stává neodmyslitelnou složkou společenského života obce. Za tuto činnost byly odměněni uznáním krajského výboru: František Mačkal a Antonín Bastl. Uznání okresního výboru obdrželi: Josef Šmerda, Bohumír Burian a Miroslav Brtníček.

V roce 1970 odstupuje z funkce předseda Josef Pliska, který tuto funkci vykonával 17 roků a je zvolen Antonín Bastl. Výbor je omlazen a čeká ho veliký úkol - dokončit generální opravy zbrojnice. Rok 1971 je rokem konsolidace kádrů a vzájemných vztahů mezi členy výboru. Počátkem roku 1972 jsou přesně rozděleny úkoly a v březnu je započato s opravou. Do 20. srpna je zbrojnice opravena a je odpracováno přes 2 500 hodin. Největší zásluhu mají: Miloš Kozár, Alois Maršál, Jan Brtníček, Antonín Bastl, Bohumír Železný, Miroslav Brtníček a další. Po opravě patří mezi nejlepší v okrese.

I přes velké úsilí, které bylo zapotřebí při opravě zbrojnice, se nezapomnělo na hlavní úkol: zabezpečovat požární bezpečnost obce a věnovat patřičnou pozornost mládeži. Vedoucího mládeže přebírá po Antonínu Bastlovi, který tuto funkci vykonával 20 let, Alois Maršál, jenž svojí nezištností a svědomitostí dosahuje velmi dobrých výsledků. Mládež vítězí v okrese při celostátní hře PLAMEN a úspěšně reprezentuje v kraji.

V roce 1980 odchází z funkce předsedy ZO Antonín Bastl a novým předsedou je zvolen Miloš Kozár. V prosinci 1981 na výroční členské schůzi je do funkce předsedy zvolen Ladislav Mauer. V roce 1983 získává náš sbor nové vozidlo náhradou za starou Tatru 805, která vzornou péčí dobře slouží od roku 1957. Jedná se o moderní vozidlo Avia 30 - speciál, jehož služby sbor využívá dodnes.

V roce 1984 doznává výbor ZO nejvýznamnější změny, a to změnu starosty. Do funkce nastoupil Svatopluk Smutník. Současně s ním přicházejí mladí členové a taky několik žen. Tyto členky, např. Marie Maršálová, Alena Bastlová, Jarmila Vařeková, Zdena Gottvaldová, Lenka Dvořáková se vystřídaly za poslední léta a do činnosti sboru vnesly nové myšlenky a přibližují ho více k mládeži. Přes dosažené výsledky dochází v devadesátých letech i k částečné stagnaci. Tato je řešena dalším omlazováním výboru. Odchází nejstarší členové a jejich místa zaujímají prakticky nejmladší odchovanci dorostu, a to Pravoslav Šulc, Aleš Dvořák, Zdeněk Srna, Radek Maršál, Jiří Bednář, Zdeněk Vláčilík, Jaroslav Žůrek. I přes zachování práce sboru není zabráněno krizi ve výboru. V současné době zajišťují práci s mládeží, zásahovou jednotkou a další chod organizace jen ti nejvěrnější hasiči.

V současnosti má sbor 188 členů, z toho je 86 mužů, 36 žen a 66 mladých hasičů.

Výborných výsledků dosahuje zejména ve výchově mládeže, která bez přerušení systematicky probíhá od roku 1950. Vždyť téměř 90 % funkcionářů sboru, členů jednotky PO a členů sportovních družstev pracovalo v minulosti v mládežnických kroužcích. Výchova dětí je vedena od předškolního věku až do dorostu.

Za posledních 10 let se utvořila stabilní jednotka PO, zařazená do JPO III s průměrným počtem výjezdů 16 ročně. Jednotku tvoří v současnosti 35 členů s průměrným věkem 36 let.

Další oblastí činnosti je požární sport. V jeho počátcích bylo v roce 2000 družstvo dorostenců. Nyní patří družstva mužů i žen mezi nejlepší na okrese.

Ples, exkurze pro dětí z mateřské a základní školy, sběr kovového odpadu, výstavy, publikační činnost - to vše patří mezi každoroční pravidelné akce.

Sbor je držitelem stuhy III. stupně k Čestnému praporu Ústředí.